Jsem těhotná! Vznášíte se na obláčku štěstí a už se vidíte, jak drandíte s kočárkem. A najednou vás lehce píchne v boku a hlavou proběhne první negativní myšlenka, zda je všechno v pořádku. A postupně se tyto negativní myšlenky začnou množit.
První tři měsíce jsou nejisté, co když to nedopadne? Co když bude mít děťátko vývojovou vadu? Co když přiberu a budu hysterická a partner mě opustí? Simče se to přeci stalo! Poznám, kdy nastane porod? A nebude to bolet? Co když…
Neděste se, mít obavy je zcela přirozené. Naštěstí v tom nejste sama. Pojďme se společně těhotenským strachům podívat na zoubek.
Proč vznikají obavy v těhotenství?
Příčin je tolik, kolik je na světě žen. Každá z nás je jedinečná, ale mnohé máme společné. A jedním z faktorů, který nás spojuje, je strach v těhotenství. Jaké jsou jeho základní příčiny vzniku?
Naše hrůza z toho, jak to všechno bude probíhat, jaký bude porod i náš vztah s miminkem ovlivňují hormonální změny. Hormony mění pohled ženy na svět. Ač se to tak v tuto chvíli nezdá, z dlouhodobého hlediska jej mění k lepšímu.
Mateřství je obrovský kolotoč hormonů. Tuto zběsilou jízdu však doprovází něco nedocenitelného. A to je vznik mateřské lásky. Protože stejně jako noc nemůže být beze dne, tak ani mateřská láska nemůže být bez obav.
Obrovská nálož hormonů v kombinaci s nekonečným pocitem štěstí často vytváří bujné fantazie. V ženském bříšku roste nový život a v ženské mysli narůstá zodpovědnost za druhého člověka.
Já to s tebou myslím dobře
Ano, naše okolí to s vámi jistě myslí dobře. Všechny ty zasloužilé matky, kamarádky, tetičky, babičky i paní prodavačka v pekárně. Okolí se k těhotným ženám zcela automaticky začne chovat jinak, ochranitelsky. A to je vašemu podvědomí podezřelé. A začíná si vytvářet hrůzyplné scénáře.
I když je těch rad někdy více než dost a připadají vám zcela zcestné, zkuste se nad ně povznést. Vždyť ony to ty ženy skutečně myslí dobře.
Nestyďte se za svůj strach
„Na strach si dávej pozor, miminko všechno vycítí!“ To je příklad jednoho dobře míněného doporučení. Rada nad zlato, že?
Mít strach je naprosto přirozené. Nestyďte se za své pocity. Kdo tvrdí, že nastávající maminka musí být neustále usměvavá? Proto se nebojte mluvit o svých pocitech a úzkostech. Je možné, že se setkáte s nepochopením nebo zveličováním vašich starostí. „To jsou jen hormony, to neřeš, ono to přejde.“
Nenechte se těmito slovy odradit. Ano, hormony na váš stav mají jistě vliv. Ale pokud jej nebudete řešit, situace se nezlepší. Ba naopak. Vaše strachy si uložíte hluboko v sobě a jednoho dne opět vyplavou na povrch, třeba ve formě poporodního splínu či poporodní deprese.
Nikdy na to nejste sama
Pište si deník. Buďte k sobě maximálně upřímná. Možná se vám to zdá zvláštní, ale pokud si své obavy sepíšete, jejich síla se zmenší.
Sledujte své úzkosti a analyzujte je. Nesnažte se je zatlačit, upozadit. Zamknout do temné místnosti. Neutíkejte od nich, přijměte je a hledejte cestu k jejich rozluštění. Protože pokud je pochopíte a přijmete, už vás nemohou strašit.
Pokud máte pocit, že vám vaši blízcí nerozumí a psaní deníku vás neláká, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc.
Nepropadejte panice a internetovým diskuzím
Možná zní lákavě najít si skupinku žen ve stejné situaci, s podobnými myšlenkami a anonymně si nasdílet své pocity. Možná je to uklidňující, nejste v tom sama. Ale pozor, tato cesta může mít na konci strmý sráz.
Můžete se utvrdit v tom, že vaše obavy jsou zcela na místě. A to s sebou nepřinese nic dobrého. Další možností je, že se do diskuze zapojí nějaká uvědomělá vůdčí žena s odlišným postojem, než je váš, a zcela vás rozhodí. V anonymním světě internetu je mnohdy každá dokonalá hrdinka. A slova dokáží pěkně ublížit.
Určitě je v pořádku hledat si informace a snažit se přijít svým obavám na kloub. Výhodou internetu je, že zde najdete odpověď na každou otázku. Nevýhodou je, že nevíte, zda je ta odpověď pravdivá. Já sama to znám, když jsem byla potřetí těhotná a přála si po dvou císařských řezech porodit vaginálně, prošla jsem internet křížem krážem.
Brouzdala jsem na zmiňovaných diskuzích, ale také hledala odborné publikace. Můj příběh měl šťastný konec. Porodila jsem vaginálně a měla krásné šestinedělí. Pokud vás zajímá celý můj příběh, můžete si jej přečíst zde.
Rozhodla jsem se, že si získané vědomosti nenechám pouze pro sebe. Těhotenství je plné výzev, otázek a obav. Stejně tak ale může být plné radosti a objevování nových věcí. Veškeré informace i vlastní zkušenosti a doporučení jsem sepsala do přehledného Průvodce pro těhotné, jehož součástí je i videotéka s ukázkou cviků pro těhotné.
Změňte vzorce chování
Pokud má člověk z něčeho bázeň, podvědomě a zcela nelogicky vyhledává informace, které jeho strachy násobí a vyživují. Žena, která má za sebou potrat, si přeje, aby se tato situace už neopakovala. A tak hledá informace, jak tomu zabránit, co mohla udělat jinak, diskutuje s ženami se stejnou zkušeností. To může být na jednu stranu uklidňující. Na druhou stranu stále mysl živí strachem.
Naše mysl občas funguje jako internetová reklama. Toužíte po miminku? Najednou všude vidíte těhotné ženy a kočárek stojí snad na každém rohu. Chcete si doma opravit plot? Tolik nabídek na nový plot jste snad za celý život neviděla. Máte obavy, že vaše těhotenství nedopadne dobře? Vždyť všude jsou pouze příběhy žen, které potratily či porodily postižené či mrtvé dítě.
Rozhlédněte se kolem sebe ještě jednou, v klidu a důkladně. Ano, ulice nejsou pouze plné kočárků a reklam na nový plot. A jsou plné zdravých dětí. Nezapomínejte, že vždy máme více důvodů k radosti než ke smutku.
Jsem trojnásobná maminka, lektorka cvičení pro těhotné ženy a ženy po porodu a autorka e-booku „7 věcí co nedělat po porodu“. Naučím Tě pracovat se svým tělem tak, aby bylo v harmonii, funkční a bez bolestí. U terapií čerpám nejen z mnoha školení, ale především z bohatých osobních zkušeností. Více o mně se dočtete ZDE.